Diplomka v jiném světle
Loučím se svojí soukromou výstavou u mě doma. Diplomka na FaVU. Velký formáty, expresivní gesto a strašně zajímavý téma.
Celý léto jsem tady kolem toho chodila a mluvila o tom s kamarády, co se přišli podívat. Můj vztah k tý práci se díky tomu změnil a začala jsem to mít ráda. Asi jsem teda odpustila vedení školy, že mě za to nějdřív navrhli na Hlávkovu cenu, pak na cenu děkana a nakonec jsem nedostala nic, ani žádnou informaci, že nic nedostanu, prostě, jako by se to nestalo.
Proč? Nejspíš je odpověď obsažená v tom tématu samotném. Ta všude přítomná ambivalence. V tom, jak brutální malby až satanistickýho vzezření prezentuje slušně vypadající jedničkářka, která nikdy nevystupuje proti autoritám.
Skříně kameny modly mají vyjařovat ten napínavý bod, kdy se z hromady kamení stane památník, kdy se ze stolu a skříně stane kostel a kdy se z květin ve váze vystavené v panelákovém okně stane oltář.
Chtěli po mě, ať teda přiznám barvu, ke komu patřím, koho barvy hájím. Jestli je to obhajoba nebo obžaloba. Nedokázala jsem před těma deseti rokama říct, že to je přesně to: Nevím. Nevíme. Jsme napjatí, jak to dopadne. Kam se to asi překlopí? Je to ten moment mezi tím, kdy si někam zaškatulkuješ člověka podle oblečení a tím když promluví…
Možná jsem byla málo jednoznačná. Možná jsem tehdy ještě nevěděla, že jsem vyrovnávala se svým vyrůstáním v katolickém prostředí a estetika, kterou jsem do sebe nasávala byla tak výrazná, že jsem ji potřebovala označit, nebo spíš označkovat. Možná jsem se jenom bála.
Narodily se mi děti. S nimi to nejde, být nejednoznačný. Takže se učím. Znát svoje postoje. Zase maluju, není to tak dramatické, je to více při zemi, ale stále je tam přítomna ta fascinace tím okamžikem zlomu a napětím, kam se to asi pak překlopí…
Proč tohle všechno říkám? Protože ty obrazy chci transformovat. Chtěla bych tu kapitolu: Silný obrazy, nejednoznačný postoj k nim uzavřít. Klidně je prodat a každej si poputuje dělat oltář do jiného koutu světa. A nebo je vystavit v novém kontextu. V kontextu toho, na co jsem přišla a naučila se za těch deset let, od té doby, kdy vznikly. Zároveň neupřít tomu mému mladšímu já, respekt za to, že jsem to tehdy dokázala takhle nabombit.
https://veramalby.tumblr.com/